Vřesová studánka
Další fotografie
Kříž na místě vyhořelého kostelíka

Vřesová studánka

Vřesová studánka je pramen na jižním úbočí Červené hory na hlavním hřebenu Jeseníků ve výšce 1290 m n.m. Z tohoto velmi zajímavého místa jsou překrásné výhledy na severně se rozkládající Keprník a na blízký vrchol Vozky a na Spálený vrch.

Pověst spojená se studánkou

Studánka je spojena s pověstí o zázračné léčivé vodě. Podle ní postřelil před dávnými lety zdejší lesník jelena, ten však doskákal až k horské Vřesové studánce a zázračnou vodou ze studánky si rány rychle vyléčil. Lesník, který to viděl, sám trpěl očním neduhem, účinnost pramene odzkoušel na sobě a brzy se mu zrak vrátil v plné síle. Z vděčnosti a na připomínku tohoto zázraku pak pověsil ke studánce svatý obrázek. Zvěst o prameni se rychle roznesla a k místu začali zanedlouho přicházet lidé z širého okolí pro zázračnou vodu. Postupně u studánky vzniklo malé poutní místo, které se může pochlubit tím, že je nejvýše položené na celé Moravě i ve Slezsku!

Stavby na místě studánky

Ve 2. polovině 17. století byla při Vřesové studánce postavena kaple, která však vyhořela po zásahu blesku. V letech 1844-50 pak vedle pramene vystavili zdejší lidé kostelík, který byl ještě dvakrát obnoven. V roce 1946 však kostelík po zásahu bleskem vyhořel a již nebyl vystavěn. Na jeho základech byl vztyčen alespoň malý kříž. Studánka sama se pak v roce 1927 dočkala zastřešení v podobě kamenné kaple, jež stojí doposud. Nad Vřesovou Studánkou ve výši 1313 m n. m. byla také v roce 1892 postavena pod názvem Hedelbrünnel chata Vřesová studánka. Po druhé světové válce byla stále v provozu, ale byla jen minimálně udržována, ačkoliv byla turisty velmi oblíbena. Roku 1981 byla jako zchátralá uzavřena a roku 1988 bez náhrady stržena.

Sesuv v roce 1921

Svah pod Vřesovou studánkou nebyl stabilní a byl díky drastickým horským povětrnostním podmínkám již v minulosti postižen silnou erozí. Největší katastrofou prošlo místo po prudké průtrži mračen večer dne 1. června 1921. V tento den během pouhých 30 minut sjelo údajně až 60 000 m³ půdy i s lesem do údolí řeky Hučivé Desné. Sesuv postihl plochu o délce kolem 800 m a šířce až 180 m! Toho dne byl v Hrubém Jeseníku mezi vrchem Keprníkem a Červenohorským sedlem zaznamenán nejintenzivnější přívalový liják po dobu meteorologických pozorování. Na Červenohorském sedle napršelo za 2 hodiny kolem 180 mm srážek. Na hřebeni hor tak muselo přirozeně napršet ještě více. Zemina, kameny, stromy a další hmota ze sesuvu pak zahradila úplně údolí řeky Hučivé Desné a vytvořila rozlehlou přehradu. Následné prolomení nestabilní nové hráze napáchalo katastrofální škody v celém údolí kolem řeky Desné. Při této následné katastrofě zahynuli čtyři lidé.

Zdroj: Wikipedia